Recenze

DC9-30 Professional

    McDonell Douglas DC9 byl v samém počátku velmi „pofidérní“ projekt a to zejména díky velmi značné a všudevisící konkurenci… Nové dopravní letadlo na krátké a střední vzdálenosti poprvé vzlétlo v zimě 1965. Vývoj stroje a celkové náklady na výrobu letounu a jeho uvedení na trh, však zdaleka nenaplnily původní očekávání firmy v samotném počátku jeho provozu. Projekt se prodražil a v době jeho vstupu na trh, měla firma pouhých 58 zakázek. Dokonce se v té době firma, dle některých zdrojů, ocitla na samém pokraji ukončení další výroby a odstoupení od svého původního a velmi ohromujícího marketingového plánu. V době největší krize firmy opravdu nikdo nepředpokládal, jak neuvěřitelně úspěšný letoun DC9 vlastně bude. Fakticky se však DC9 pro firmu McDonell Douglas stal největším úspěchem v historii a zároveň nejlepším tahem, protože přijaté objednávky překročily do roku 1992 číslo 2 0 0 0 . Původní – prvotní verze DC-9 Série 10 model 11, nabízela variabilní prostor pro 80 – 90 cestujících. Pohon zajišťovaly dva vysoce výkonné turbodmychadlové motory Pratt & Whitney.     Samotní vizionáři společnosti McDonnell Douglas však již od počátku do výroby poustupně začleňovali nové prvky a modifikace – úpravy šité na míru a to takovým způsobem, aby byl finální produkt vždy co možná nejvíce účelový pro řadu různých specifických odvětví. Kromě prvního provozovatele Delta Airlines Douglas, nabídla firma McDonnell DC9 v mnoha provedeních také armádě. Vznikaly nové stroje s mnoha "tvářemi" uspořádání vnitřního prostoru (včetně nákladní verze a verze speciálně upravované pro kombinovaný provoz - RC.     Zanedlouho následovala další řada DC-9 model 15 (s výkonnějšími motory – až 62 kN umožňující naprosto bězpečný provoz s vyšší celkovou hmotností). Snad nejzajímavější byla verze 20 – speciálně upravená DC9 pro provoz v tropech a současně pro provoz v oblastech s velkou nadmořskou výškou… V té době došlo k celkové přepracovanosti křídla – zvětšení o 1,22 m a k celkovému zesílení obou motorů – 65 kN. Tento typ dokázal přepravit až 90 osob na palubě. Následovala další modernizace DC9-30 (tuto verzi přináší právě DC9-30 Professional) 2002). U této verze došlo k prodloužení trupu až o 4,54, což je opravdu značný zásah do původního konceptu. Díky této úpravě však letoun mohl přepravit až 105 – 119 cestujících. Motory pro tuto verzi byly dodávány ve výkonovém rozpětí 65 – 72 kN. Křídlo bylo totožné se sérii „20“.
    Sága však pokračovala dál a DC9 se dočkala také verze 40 a 50, kdy došlo OPĚT k prodloužení trupu o dalších 2,44 m a na palubě tak spolu mohlo současně dovádět až 139 cestujících. Dodávky armádě neustávaly: C-9A Nightingale byla provozována USAF za účelem přepravy raněných (celkem 21 dodávek na tento typ letounu). C-9B Skytrain II byla víceúčelová verze armády určena pro transport bojových leteckých jednotek (US NAVY, US MARINES – celkem 15 strojů). Speciál VC-9C (USAF) byl navržen pro významné události a zvláštní úkoly (přeprava osobností, tajné operační mise, přesuny, apod.).
    Jak je vidět, DC9 a původní záměr vedení McDonell Douglas se nadmíru vyplatil a dodnes je možné tento překrásný konvenční, avšak velmi spolehlivý a variabilní stroj zažít. Protože se z hlediska letecké dopravy jedná o naprostou legendu, není pochyb o tom, proč právě DC9-30 je nyní součástí další nadstavby z dílny Flight1. Vývojáři Flight1 se totiž rozhodli modelovat každý stěžejní detail letounu nejen z perspektivy kvalitního 3D modelování, ale právě z hlediska ukázkového příkladu konvenčního dopravního letounu – a právě konvenční avionika a celkově dnes již „zastaralé“ technologie ve FS 2002 doposud chyběly. To je ostatně právě kořením simulace DC9-30 Professional a tak si jistě přijdete na své… O tom, že je DC9-30 skutečně maximálně věrohodná letecká simulace svědčí velmi vydatný elektronický manuál (.PDF) charismaticky rozdělen do několika tematických částí. Rozdělení manuálu sleduje především snadný vstup do simulace i pro méně zkušené virtuální piloty (např. QUICK START UP) vás do kokpitu posadí snadno a rychle se všemi hlavními úkony sledující reálné procedury pilotáže a ovládání avioniky a jednotlivých systémů. Na šesti stránkách s obrazovou přílohou, je snadno a velmi názorně popsáno, jak se strojem vzlétnout během pár minut (možná se nám to všem bude jednou opravdu hodit a už se těším, protože umíme 737. A320, 767, 777, 747 a teď dokonce DC9 – BEZVA, co říkáte??)… FS 2002 nás prostě dokonale školí…
    Manuál je opravdu naprosto bezkonkurenční „kniha“ snažící se objasnit celkovou problematiku DC9 v tom nejširším možném záběru. Samozřejmě můžete zvolit další možné téma (PILOT OPERATING HANDBOOK) a postupně se prokousávat jednotlivými indikacemi, interaktivními systémy, avionikou, spínači, apod… Tato oblast manuálu zahrnuje naprosto VYČERPÁVAJÍCÍCH 72 PODROBNÝCH STRAN A4…. Slučuje kompletní systémy, avioniku a ovládání letounu. Napoví vám, jak který přístroj používat, co sledovat, co nastavit, na co se vykašlat. Osobně jsem přesvědčen o tom, že právě pročtení manuálu a následně proporčně přesné úkony v kokpitu, vás velmi rychle přesvědčí o kvalitách tohoto produktu. Další vyčerpávající kapitoly se týkají panelu nad hlavou (overhead), středové konzole (pedestal) a konzole s rádiem. Vše je přesně tak, jako ve skutečnosti. Jakmile zvládnete základy, ponoříte se do dalších diametrálně odlišných a neznámých oblastí, načerpáte další zkušenosti a objevíte nové možnosti, jak co možná nejefektivněji pilotovat tento stroj v těch nejnáročnějších IMC podmínkách… Pokud budeme mít dostatek prostoru, jistě uvedeme několik detailnějších lekcí přímo na HEAVY METAL.
    Kromě fotorealistického, interaktivního a velmi dynamického kokpitu – opravdu excelentní reprodukce možností, jež DC9-30 v praxi nabízí, budete obdivovat stejně tak zdařilý 3D exteriér letounu s několika odlišnými variacemi (viz. galerie). Animace všech pohyblivých ploch, špičková odezva podvozkové soustavy, excelentní – globální ozvučení, vám berou dech v každé vteřině letu. Pokud vám to samozřejmě nebude stačit, můžete si pohrát s utilitou text-o-matic a docílit tak ještě více realistických zážitků a vjemů z pilotáže. Produkt je úžasný v „hands on“ proporcích a jedná se o produkt, jež je radost „kniplovat“ na vlastní pěst. Z tohoto hlediska nelze doporučit nic jiného, než-li Flight Sim Yoke USB, Pro Pedals USB. Vyladěním jednotlivých os v CM 2.0 dosáhnete úžasných digitálních proporcí s ohledem na naprosto vyvážené ovládání „hands on“.
    Vadí nám něco?? Jediným nedostatkem, který je zapotřebí zmínit, jsou vysoké hardwarové nároky a to zejména v provozu ve vysokém rozlišení (a tedy během IFR letů). PIII/800 s 32 MB DIRECT 3D grafickou kartou je opravdové minimum. Jakmile produkt spustíte na Intel Pentium 4 2.0 GHz, či AMD/ATHLON o přibližně stejné frekvenci (nejlépe XP), budete doslova unešeni naprosto precizní plynulostí nejen animace během letu, ale také všech indikací v kokpitu (částečná optimalizace grafického prostředí včetně dohlednosti, je však nutná!!).
    V současné době se jedná o jediný produkt tohoto druhu a další věc, která mi vyloženě chybí je vyčerpávající VHS, tak jako tomu je v případě titulu GA737-400SE, či A320 PRO. Produkt DC9-30 Professional by si takové video zasloužil opravdu maximálně a určitě by bylo „na co koukat“. High In The Sky doporučuje DC9-30 Professional a to zejména proto, že se na DC9 můžete opravdu spolehnout…

POZN: Záběry z našeho testování si můžete prohlédnout v galerii.

Autor: Krouza Martin

Publikováno: 28.04.2003